|
Nevím co se životem. Mám hrozný strach.
|
PMPX - 9.7.2014 16:25:26
Zdravím, předem se omlouvám za dlouhý text, ale potřebuji to ze sebe aspoň tímto způsobem dostat, protože nemám nikoho komu bych se mohl svěřit, jsem v tom sám.Jde o to, že jsem psychicky nemocný a potřeboval bych od Vás poradit co se mnou. Mám velice časté deprese a hrozný strach, co se mnou, protože mě nic nebaví. Jsem opravdu hrozný člověk, když se v krátkosti popíšu: Jsem malého vzrůstu, 172 cm, 68 kg. Mám tlusté břicho. Mám předkus. Mám holčičí hlas a co je nejhorší vypadám na 15-16 let, přitom mi bude v listopadu 22 let. Jsem stále panic, protože která dívka, žena by to chtěla dělat s 15letým klučíkem? Možná, tak pedofilka, a těch moc není. Opakoval jsem ročník na střední škole, protože jsem tam přestal chodit, protože jsem už nemohl a padla na mě v tu dobu silná deprese. Půl roku jsem v podstatě nevylezl z domu a nikoho to nezajímalo, kdybych tu zemřel, tak by si toho lidé všimli, až bych se tu začal rozkládat. Mám maturitu, kterou jsem získal ani nwm jak, ale mohl jsem mít i výučňák, ten nemám , protože jsem opět už po druhé přestal chodit do školy, protože na mě zase šly deprese a smutek. Snažil jsem se to změnit, z peněz za brigádu jsem si zašel několikrát k zubaři, ale nechal jsem tam několik tisíc a úplně mě vyždímal a nějak výrazně mi nepomohl. Dále jsem si koupil činky, ale taky mě to už přestává bavit, stáhl jsem si PC hry, knihy atd. Snažím se najít něco co mě baví, ale prostě nejde to. Věci, které mě dřív zajímaly, jsou mi už úplně fuk. Na sebevraždu samozřejmě myslím denně. Dostal jsem se na Masarykovu univerzitu v Brně, přes TSP. Třída bude smíšeného kolektivu, spíše tam bude převaha dívek, z toho jsem měl radost, na to jsem se těšil, dostal jsem se na obor, který jsem chtěl a vzhledem k tomu, že jsem od základky neměl ve třídě holky, tak jsem doufal, že tohle může být změna k lepšímu. Ale vím, jak vypadám a vím, že to ví i mé okolí a tak vím, jak dopadnu i na té vysoké. Přítelkyni si tam nenajdu, protože viz. Vzhled, ve druhém odstavci a jsem si jist, že okolí na mě i vidí to, že jsem panic a psychicky narušený, to se prostě pozná. Zase mě tam budou brát jako šprta, přitom to tak není, ale učení mi jde prostě do hlavy samo. Nebudu mít sílu se snažit přetvařovat a být v pohodě. Otec je 8 let po smrti, o tom jediném si myslím, že mě měl rád. Mám matku, sestru, bratra, ale ti si jedou svojí cestou a nechtějí vidět, že mám nějaké problémy. Nejsou to dobří lidé. Jsem z Brna, poraďte za kým jít? Psycholog, psychiatr ? Před dvěma lety jsem byl u psychoterapeuta a rozplakal jsem se mu tam... Potřebuji nějaké oblbováky. Jsem si jistý a mám z toho hrozný strach, že na mě padnou ještě silnější deprese, až budu na té vysoké a já tam přestanu chodit :( Život je o ničem. Nemám sílu si pomoct sám, je toho na mě tolik, co je úplně špatně, a tak málo co je dobře, vlastně mě nic nenapadá. Omlouvám se za text, a děkuji za jakoukoliv radu.
|
Odpověď zdravotníka na dotaz: Nevím co se životem. Mám hrozný strach.
A ja to tak beznádejne nevidím. Dokonca vo Vašom texte som hneď našla niekoľko vecí, ktoré sú obdivuhodné. A tu je vidieť, že keď človek na život pozerá čierno, tak to čierno aj vidí! To ako človek vyzerá, vôbec neznamená, že si nenájde ženu. Dokonca, mnoho "škaredých" chlapov má krásne ženy. Len taká perlička, ženy hľadajú mužov aj podľa toho v akej fáze cyklu sa nachádzajú. V čase ovulácie pokukujú skôr po "mužnejších a silnejších" chlapoch, ale mimo ovulácie sa snažia nájsť muža, ktorý je "starostlivý". Keďže ovulácia ženy je len naozaj pár dní, zvyšok mesiaca máte veľkú šancu. Každý človek si prejde obavami o svoju krásu a či vôbec bude schopný si niekoho nájsť. A môžem Vám zaručiť, že pre každého na svete je tá druhá polovička stvorená, len ju treba hľadať a nebáť sa toho. Ak máte ale veľký strach, ešte raz vyhľadajte psychoterapeuta. Je úplne normálne a bežné, že sa človek u psychoterapeuta rozplače. Veď kde inde si môžete dovoliť prežiť naplno všetky emócie? Ste šikovný chalan o čom svedčí aj to, že ste sa dostali na vysokú školu, boli ste schopní si na brigádach zarobiť a nerozflákali ste peniaze, ale cielene ste ich použili. Toto je naozaj obdivuhodné vo Vašom veku. Takže asi je na čase žiť si svoj život a keď Vám učenie ide, tak sa z toho tešiť. Uvidíte, že aj nejaká žena sa na Vás "prilepí" :-)
|
Odpovědi návštěvníků stránek:
anonaky - 24.7.2014 4:57:12
Buddhismus
elena123 - 28.1.2016 10:47:10
Ahoj neznámý, na tvou zpžověď jsem narazila náhodou a jak se tak dívám o skoro dva roky později. Tvé tehdejší pocity chápu, také jsem si tím prošla. Cítím z tvého psaní, že jsi velmi milý a inteligentní člověk. Už inteligence je velké plus a že nemáš žádné zájmy tomu nevěřím, i když tě nebaví všeobecné věci jako ostatní, neznamená to že jsi špatný a neměl by ses do ničeho takového nutit. když nejsi sportovec, tak nejsi! když nejsi čtenář, tak nejsi! třeba tě baví luštit křížovky, ale to neznamená že je to hloupý koníček tudíž zbytečný. a ty jsi nudný člověk, právě takové drobnosti z tebe dělají kdo jsi. Mě například baví focení, ale fotím jen houby, rosu a mech a kupodivu se lidem moje fotky líbí, i když někteří mě mají za podivínku. Se seznamováním jsem měla dřív taky problémy jako ty, ale pochopila jsem,že je důležité se chovat přirozeně, do ničeho se nenutit a nikam se necpat. Prostě jsem stála opodál a pozorovala okolí, vztahy mezi lidmi, jejich problémy, názory. Až jednou oni přišli jeden podruhém za mnou. protože jsem je vyslechla a třeba i poradila. I tvůj druh lidí se někde potuluje a čeká na tebe. Máš štěstí, že jsi měl aspon hodného tatínkaa můžeš na něj v dobrém vzpomínat. mě rodiče celý život vtlokali do hlavy, že jsem ošklivá, zlá, hloupá a že jestli nebudu taková jakou by si mě představovali, tak mě nikdo nebude chtět. Já jsem jim nikdy úplně nevěřila a doufala, že někdy v životě najdu někoho, kdo mě bude mít rád takovou jaká jsem a víš co? našla jsem po 20. roku života. Našla jsem si přítele, není hezky a ani moc vzdělaný ani sportovec ani vůdce party deseti kamarádů, ale je nesmírně laskavý, trpělivý, s velkým srdcem a papírový modelář. I tak můj život nekončí happy endem, žiju dál a to že jsem to neskončila i když jsem tolikrát chtěla a zdálo se mi vše beznadějné, jen proto že jsem zatla zuby a taky mě zajímalo jak to bude dál :). kdybych to zabalila, tak by se tím sice mnohé vyřešilo, ale byl by to konec u prostřed příběhu bez pokačování Doufám, že se tvuj život už dávno zlepšil a na vysoké se ti daří. :D
Máte zdravotní problémy? Sdělte nám své příznaky - Pomůže vám naše poradna.
|
Diskuze: otázky a odpovědi, zkušenosti a poradenství k Nevím co se životem. Mám hrozný strach. - Diskuze je prázdná – vložte svou zkušenost nebo vložte svůj dotaz jako první
Vaše zkušenost/Komentář/Dotaz týkající se Nevím co se životem. Mám hrozný strach.
|
NEPOSKYTUJEME ZDRAVOTNÍ PORADENSTVÍ.
Naše online poradna je určena pro všechny pacienty,
užívající některý z léčivých přípravků, pouze pro obecné informační účely.
Poradna v žádném případě neslouží jako náhrada odborné lékařské péče.
Poradna pomáhá se správným užíváním léčivých přípravků,
odhalit vzájemnou nesnášenlivost léčiv, při snížení výskytu nežádoucích,
vedlejších účinků léčiv a jako osvěta a zdroj informací.
Pokud si myslíte, že potřebujete lékařkou pomoc, okamžitě zavolejte svého lékaře nebo vytočte číslo 155.
|
|
|
|
